čvachtavý
[čvaxtaviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
expresivní
1.
(o zvuku)
který vzniká při stlačení mokrého, podmáčeného povrchu (vody, bláta ap.), pleskavý, mlaskavý • vydávající takový zvuk:
Bláto v botách vydávalo čvachtavý zvuk.
Uslyšel za sebou čvachtavé kroky.
2.
nasáklý vodou, rozmoklý, podmáčený:
čvachtavá cesta
Směrem k řece byla půda čím dál čvachtavější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čvaxtaviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
expresivní
1.
(o zvuku)
který vzniká při stlačení mokrého, podmáčeného povrchu (vody, bláta ap.), pleskavý, mlaskavý • vydávající takový zvuk:
Bláto v botách vydávalo čvachtavý zvuk.
Uslyšel za sebou čvachtavé kroky.
2.
nasáklý vodou, rozmoklý, podmáčený:
čvachtavá cesta
Směrem k řece byla půda čím dál čvachtavější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)